Nenechám se sebou vyjeb*vat

Dřív jsem byl mladej a blbej, mladý a naivní… ne že bych nyní nebyl mladej a blbej, to jsem! 🙂

Během vývoje se u mě změnilo to, že každému dávám 3 šance… pokud já se o něco snažím, například setkání s dotyčnou osobu, tak dané osobě dávám tři šance. Pokud 3x nebude moct, nebo to z jiného důvodu nevyjde tak přestávám mít jakýkoliv zájem, i kdybych chtěl sebevíc, tak prostě první krok už neudělám, už jen z principu!

Již se přestávám citově vázat na jakékoliv osoby, protože pokud bych byl na někom „závislý“, měl bych ho moc rád/miloval tak se může stát, že mě může docela jednoduše mrzet jeho počínání a byl bych akorát naštvaný. Neříkám že není láska špatná, jen to u mě vědomě trvá delší dobu a zamiluji se až ve chvíli kdy si sem jistý, do té doby je to opravdu jen kamarádění s jasnými úmysly.

Během mého vývoje se toho zřejmě změnilo hodně, ale tyto dvě věci si uvědomuji nejvíce… možná to nejsou správné volby, ale je to podle mě „bezpečná“ volba se takto citově izolovat, alespoň do jisté doby. Snad pouze ženy jsou mou slabostí, ty mě dokáží rozpumpovat svou vášní ale také srazit na kolena když to připustím, jde o to pak vstát a jít zase o dům dál.

Dneškem doufám končí tyto mé úvahy a pokusím se příště zaměřit na nějaký odbornější článek z oblasti marketingu, programování, podnikání apod.