Občas se bohužel stane, že se na pracovišti přihodí nějaký pracovní úraz či zaměstnanec nemůže nastoupit z důvodu nemoci z povolání. Při posuzování nároků na výši odškodnění se bere v potaz předpis pro pracovněprávní vztahy ze zákoníku práce.
Zaměstnavatel se však ale může své odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnance zprostit a neplatit tak žádné finanční odškodnění. Musí však ukázat na zákonem stanovené skutečnosti, které prokáží, že škodu způsobil zaměstnanec vlastním začiněním – například že pracoval v opilosti.
Zaměstnavatel je ale jinak povinen poskytnout zaměstnanci při pracovním úrazu náhradu mzdy a to jak za ztrátu na výdělku, tak bolest a s tím související ztížení pracovního uplatnění či například náklady na léčení. Způsob a výši náhrady škody zaměstnavatel probírá s poškozeným zaměstnancem a příslušnými odbory.
Jestli není zdravotní úraz pouze krátkodobý a současně prokazatelně negativně ovlivňuje i uplatnění poškozeného v běžném životě či mu zabraňuje ve výkonu povolání nebo v přípravě na budoucí povolání, může poškozený žádat náhradu za ztížení společenského uplatnění. Výše této náhrady záleží hlavně na bodovém ohodnocení v posudku vytvořeném ošetřujícím lékařem poškozeného. Tento posudek se však vydává zpravidla až poté, co uplyne jeden rok od doby kdy dojde ke škodě na zdraví.
Pokud po odškodnění dojde k zhoršení které nebylo původně předpokládáno, od nového ztížení společenského uplatnění se odečte výše bodového ohodnocení která byla přiznána již dříve. A jestli bylo společenské postavení zhoršeno již před posuzovanou škodou, v lékařském posudku budou zhodnoceny jen následky, které vznikly z této škody na zdraví.
Zda-li se stane nějaký takovýto úraz, je dobré obrátit se na právní společnost, jejíž advokát poskytne poškozenému právní pomoc a též zajistí co nejvyšší možné odškodné za pracovní úraz.